Místo, které si mě získalo
Při své cestě po Normandii a Bretani jsem narazila na místo, o kterém jsem dříve neměla ani tušení, ačkoliv patří k nejnavštěvovanějším v Evropě. Klášter Mont Saint-Michel ve mně zanechal hluboký dojem. Jeho štíhlé gotické věže s masivními hradbami z 11. století se zvedají z moře a vypínají se nad písčinami obnaženými odlivem.

Navzdory davům turistů jsem si tu připadadala jako ve středověku. Úzké uličky šplhají vysoko po skále, pod hradbami docela rychle díky přílivu stoupá moře a celá vesnička má neopakovatelné charisma.
Fascinoval mě i zdejší příliv a odliv – je největší v celé Evropě! Během šesti hodin může hladina stoupnout až o 15 metrů, přičemž voda přitéká neskutečně rychle. Právě díky moři a nedobytným hradbám hora úspěšně odolala všem útokům během stoleté války mezi Anglií a Francií a stala se symbolem francouzské národní hrdosti.

Dnešní korunkou celého stavitelství je socha archanděla Michaela na 152 metrů vysoké špici kostela. Smekám před umem dávných stavitelů!
Z Normandie si odvážím nejen vzpomínku na tuto majestátní krásu, ale i připomínku, jak obohacující je objevovat neznámé. Přeji vám, ať i vy na svých cestách potkáváte místa, která vás pohladí po duši.

